Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Experimentální modely traumatického poranění míchy u potkana
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Na světě dochází každoročně k velkému množství úrazů páteře, při kterých je poraněna také mícha. Poškození míšní tkáně vede k řadě dysfunkcí, které výrazně snižují kvalitu života. Vývoji účinné léčebné terapie je proto věnována značná pozornost. Velkým přínosem pro studium míšního poranění je využití zvířecích modelů, které nám poskytují reálnou představu o probíhajících patofyziologických procesech, a na nichž je možné testovat nové léčebné postupy. Nejčastěji využívaným modelem je potkan, u kterého existuje řada způsobů, jak experimentální míšní lézi vytvořit. Velmi precizní je kontuzní model, při kterém je simulováno pohmoždění míchy pomocí počítačově řízeného přístroje. Pro studium patofyziologie je zase vhodný kompresní model, kde se kromě pohmoždění uplatňuje i přetrvávající komprese míchy. Transekce a hemisekce jsou určené pro výzkum regenerace axonů, jelikož pouze u nich lze s jistotou odlišit nově rostoucí vlákna od zachovaných. Méně často jsou využívány fotochemický a excitotoxický model, dále se můžeme setkat s dislokací a distrakcí obratlů, případně může být mícha poškozena teplem či naopak chladem. Každý model má své unikátní vlastnosti, které jej předurčují k využití v rozdílných oblastech výzkumu poraněné míchy, a výběr jednoho z nich by se tak měl řídit požadavky konkrétní studie.
Traumatické poranění míchy a jeho léčba pomocí kurkuminu
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy je velmi závažný klinický i společenský problém s dalekosáhlými důsledky, které postihují pacienta i jeho rodinu. Hledání vhodné léčby, která by dokázala zlepšit situaci těchto pacientů, je proto věnováno velké úsilí. Tato práce se zabývala možností využití přírodní látky kurkuminu v terapii míšního poranění na experimentálním modelu balónkové míšní komprese. Potkani kmene Wistar byli po indukci léze rozdělení do dvou skupin, z nichž jedné byl aplikován kurkumin a druhá sloužila jako kontrolní. Efekt kurkuminu byl sledován z funkčního hlediska pomocí sady motorických a senzorických behaviorálních testů, dále byla provedena histologická a imunohistochemická analýza a pomocí metody qPCR byla sledována exprese vybraných genů. Bylo prokázáno, že kurkumin zlepšoval základní motorické funkce léčených zvířat, a to zejména v prvních týdnech po poranění míchy. Morfometrická analýza zachované šedé a bílé hmoty nepotvrdila rozdíl mezi jednotlivými skupinami, nicméně velikost gliové jizvy byla u skupiny léčené kurkuminem v oblasti okolo středu léze významně redukována. Také aktivita transkripčního faktoru NF-κB byla po podávání kurkuminu podstatně omezena. Analýza genové exprese prokázala snížení exprese genů pro GFAP a RANTES a naopak zvýšení exprese genu pro IRF-5 u léčené skupiny po 10 dnech...
Zapojení buněčných signálních systémů řízených malými G-proteiny v neuroregenerativních procesech
Dušek, Jakub ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Košek, Dalibor (oponent)
Ze současných reviews na téma "buněčná signalizace během neuroregenerace" se G-proteiny opakovaně objevují jako významný zprostředkovatel signálu. Tato práce si stanovila za cíl zjistit v jaké míře souvisí malé G-proteiny s regenerací nervové tkáně a jakými molekulárními mechanismy dochází k indukci regenerace. V textu jsou do širšího společenského kontextu uvedeny patologie nervové soustavy, které jsou způsobeny traumaty nebo neurodegenerativním onemocněním. Stěžejní částí textu je popsání principu fungování jednotlivých rodin malých G-proteinů a jejich vlivu na obnovu nervové tkáně. Tato práce ukazuje, že malé GTPázy jsou pro neuroregeneraci opravdu klíčové a poukazuje na jejich značný terapeutický potenciál. Klíčová slova: neuroregenerace; malá GTPáza; malý G-protein; Ras; signální systémy; neurodegenerace
Traumatické poranění míchy a jeho léčba pomocí kurkuminu
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy je velmi závažný klinický i společenský problém s dalekosáhlými důsledky, které postihují pacienta i jeho rodinu. Hledání vhodné léčby, která by dokázala zlepšit situaci těchto pacientů, je proto věnováno velké úsilí. Tato práce se zabývala možností využití přírodní látky kurkuminu v terapii míšního poranění na experimentálním modelu balónkové míšní komprese. Potkani kmene Wistar byli po indukci léze rozdělení do dvou skupin, z nichž jedné byl aplikován kurkumin a druhá sloužila jako kontrolní. Efekt kurkuminu byl sledován z funkčního hlediska pomocí sady motorických a senzorických behaviorálních testů, dále byla provedena histologická a imunohistochemická analýza a pomocí metody qPCR byla sledována exprese vybraných genů. Bylo prokázáno, že kurkumin zlepšoval základní motorické funkce léčených zvířat, a to zejména v prvních týdnech po poranění míchy. Morfometrická analýza zachované šedé a bílé hmoty nepotvrdila rozdíl mezi jednotlivými skupinami, nicméně velikost gliové jizvy byla u skupiny léčené kurkuminem v oblasti okolo středu léze významně redukována. Také aktivita transkripčního faktoru NF-κB byla po podávání kurkuminu podstatně omezena. Analýza genové exprese prokázala snížení exprese genů pro GFAP a RANTES a naopak zvýšení exprese genu pro IRF-5 u léčené skupiny po 10 dnech...
Experimentální modely traumatického poranění míchy u potkana
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Na světě dochází každoročně k velkému množství úrazů páteře, při kterých je poraněna také mícha. Poškození míšní tkáně vede k řadě dysfunkcí, které výrazně snižují kvalitu života. Vývoji účinné léčebné terapie je proto věnována značná pozornost. Velkým přínosem pro studium míšního poranění je využití zvířecích modelů, které nám poskytují reálnou představu o probíhajících patofyziologických procesech, a na nichž je možné testovat nové léčebné postupy. Nejčastěji využívaným modelem je potkan, u kterého existuje řada způsobů, jak experimentální míšní lézi vytvořit. Velmi precizní je kontuzní model, při kterém je simulováno pohmoždění míchy pomocí počítačově řízeného přístroje. Pro studium patofyziologie je zase vhodný kompresní model, kde se kromě pohmoždění uplatňuje i přetrvávající komprese míchy. Transekce a hemisekce jsou určené pro výzkum regenerace axonů, jelikož pouze u nich lze s jistotou odlišit nově rostoucí vlákna od zachovaných. Méně často jsou využívány fotochemický a excitotoxický model, dále se můžeme setkat s dislokací a distrakcí obratlů, případně může být mícha poškozena teplem či naopak chladem. Každý model má své unikátní vlastnosti, které jej předurčují k využití v rozdílných oblastech výzkumu poraněné míchy, a výběr jednoho z nich by se tak měl řídit požadavky konkrétní studie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.